18. března 2009 propuká ve třech oblastech Mexika u několika tisíc lidí chřipka. Zpočátku se jeví jako běžná sezonní, ale pak přijde několik úmrtí, která se vymykají standardům, jedná se z pravidla o mladé lidi. U pacientů je diagnostikována nová mutace viru H1N1, u níž se prokazuje schopnost šíření mezi lidmi. O týden později jsou případy nakažení virem hlášeny i ze spojených států, Kanady, Izraele, Španělska a Anglie. Světová zdravotnická organizace neváhá a zvyšuje riziko pandemie z třetího stupně na pátý. Každodenní počty nových podezření na onemocnění mexickou chřipkou si dozajista každý pamatuje, virus se objevil i u nás a jeden z nakažených mu podlehl. V této první vlně se mexickým typem H1N1 nakazilo padesát miliónů lidí a deset tisíc nemoci podlehlo. V převážně míře se jednalo o obyvatele Mexika, kde se virus choval mnohem agresivněji.
Jeho příznaky se nikterak vážně nelišili od sezónní chřipky, tedy vysoká teplota, zimnice, suchý kašel, únava, bolest hlavy a kloubů. Prasečí chřipka však s oblibou napadá i střeva, což sebou nese průjmy a zvracení. Její nebezpečnost spočívá v napadení průdušek a průdušnic, což je další změnou proti běžnému viru chřipky. Ta se usazuje v nosní dutině. I když prasečí chřipka nezpůsobila žádnou větší pandemii, je stále považována za vážnou hrozbu. Jedná se totiž o stejný typ viru, co měl na svědomí Španělskou chřipku, která se v první vlně taktéž prezentovala jako slabší virus. Obzvláště kolují obavy, aby se prasečí chřipka nedostala do oblastí s výskytem ptačí chřipky a jejich kombinací nevznikl nebezpečný a snadno šiřitelný podtyp.